Historie

Historie TJ Sokol Otaslavice

Ustavení TJ Sokol Otaslavice v roce 1910 — při slavnostním zahájení věnován vyšívaný prapor paní Růženou Odrážkovou.

Práce v sokole se účastnili obyvatelé jak Horních tak i Dolních Otaslavic.

Do vybudování sokolovny se cvičilo v hostinci Antonína Štefka na „Zóle“ a veřejná cvičení se konala na „Žlebě“, dnešní staré hřiště.

Slavnostní otevření sokolovny, která vznikla v prostorách bývalého panského dvora, se konalo v roce 1926. V té době se cvičilo zejména na nářadí, 5 náčiním (kužely) a pěstovaly se některé disciplíny lehké atletiky. Koncem 30. let začínaly muži a dorostenci hrát odbíjenou. Pořádala se veřejná vystoupení a akademie a členové se zúčastňovali sokolských sletů.

Ve 40. letech se začala formovat zájmová kopaná a lední hokej. Tyto snahy vyvrcholily vybudováním fotbalového hřiště na „Žlebě“ v roce 1944 a založením Sportovního klubu Otaslavice v tomtéž roce. V roce 1940 byl založen Hokejový klub (HC), který se v roce 1944 spojil s SK Otaslavice. Vyvrcholením tehdejší hokejové éry byl zápas proti mužstvu LTC Praha, což byl v té době nejlepší klub s řadou reprezentantů.

Mezi oběma světovými válkami působily v obci také tělocvičné spolky FDTJ, DTJ a Orel, ale po válce obnovil svoji činnost pouze sokol. V roce 1948 se naši cvičenci zúčastnili X. všesokolského sletu.

V poválečném období byl stále ještě při tělovýchově kladen důraz na klasická cvičení na nářadí, prostná a cvičeni s nářadím. Ale postupem let se stále více začaly prosazovat kolektivní sporty a míčové hry. Zájem o základní klasické cvičení se vždy obnovoval při nácviku spartakiádních skladeb. Zde je dobré si připomenout, že naši cvičenci se zúčastnili všech pražských spartakiádních vystoupení a v Otaslavicích se konaly vletech 1975 a 1985 okrskové spartakiády za účasti 1.144 respektive 2.324 cvičenců.

Po roce 1989 došlo ke znovuobnovení původní Tělocvičné jednoty sokol Otaslavice a v roce 1990 se pak naše TJ stala právoplatným členem České obce sokolské.

Nejpočetnějším oddílem v poválečné historii byl a stále je oddíl kopané, který měl zpravidla družstva žáků, dorostenců a jedno či dvě družstva dospělých. Největších úspěchů bylo dosaženo vletech 1963 a 1985 kdy mužstvo dospělých vyhrálo okresní přebor a postoupilo do krajských soutěží.
V současnosti má oddíl kopané družstvo přípravky, mladších žáků, dorostu a dvě družstva dospělých.

Oddíl odbíjené byl velmi aktivní mezi léty 1974 až 1988. Během tohoto období působila družstva žákyň, žen a mužů. Mimo účasti v okresních či krajských soutěží byla uspořádána celá řada velmi kvalitních turnajů. K obnovení činnosti oddílu došlo v roce 1999 a družstvo mužů se postupně probojovalo do krajské soutěže, kde úspěšně reprezentovala naši TJ již několik let. Mimo to se dvě smíšená družstva pravidelně zúčastňovala Hanácké volejbalové ligy.

Turistický oddíl velmi agilně působil v letech 1977 až 1988. Za tu dobu jeho členové postupně procestovali celou republiku, učili se samostatnému životu a vztahu k přírodě. Zúčastnili se také celé řady závodů a soutěží. Mezi jeho odchovance patřil také i pozdější mistr republiky a účastník Olympijských her v Soulu (1988) reprezentant v hodu oštěpem p. Zdeněk Nenadál.

Během poválečných let také několikrát v TJ působil oddíl stolního tenisu. K jeho obnově došlo v roce 1999 a do roku 2012 se postupně do okresní soutěže zapojují až tři družstva mužů.

Krátkodobě také v TJ působil šachový oddíl.

Po roce 2000 začala TJ ve spolupráci s OÚ Otaslavice pořádat i řadu akcí pro širokou veřejnost. Byly mezi nimi takové, které po několika ročnících bohužel neobhájili svoji životaschopnost. Například „Běh na záchranu obránců Hladomorny“, či kulturně sportovní a recesistické „Víkendy na závěr prázdnin“. Naopak krásnou tradicí, trvající dodnes, si získala turistická akce „Prvojarní výstup na Obrovu nohu“, dále pak „Mikulášský přespolní běh“, dětská sportovní odpoledne, pálení čarodějnic, či podzimní „Drakiáda“ a další.

Od roku 2004 se stal součástí TJ sokola Otaslavice divadelní soubor „DIVOTADLO“, a od té doby byl hnacím motorem téměř všech kulturních a společenských akcí naší TJ. V roce 1999 byla obnovena také tradice konání sokolského plesu a sokolských šibřinek.

Stručný přehled rozvoje sokolského areálu:

1926 – původní sokolovna — přední budovy, sál, horní a dolní šatna, jeviště
1953 — cvičiště na východní straně dnešního fot. hřiště, do sálu dány parkety
1950 — 1955 — vybudováno přísálí
1963 – dokončeno fotbalové hřiště
1967 – generální oprava sokolovny, střecha, voda, nové soc. zařízení
1970 – stavba oplocení kolem celého areálu z beton. panelů, výsadba stromů
1975 – tribuna pro 280 sedících diváků
1977 – zastřešení tribuny, stadionek na odbíjenou, výměna krytiny na přední budově
1982 – skladiště — garáž
1985 – letní areál — dvě antuková hřiště (vrácena v restituci), dokončena přístavba se šatnami a kotelnou, ústřední topení
1987 – obložení stěn velkého sálu
2000 – vybudování venkovního pódia
2001 – plyn. topení na sále GQOBUR)
2005 – rekonstrukce soc. zařízení
2006 – hloubková kanalizace
2007 – rekonstrukce elektroinstalace v budově sokolovny
2008 – vybudování víceúčel. hřiště s umělým povrchem
2009 – rekonstrukce fotbalových šaten

Členové prvního výboru zvoleného na ustavující schůzí Sokola Otaslavice v roce 1910.

Starosta: Rozkopal Karel
Místostarosta: Rozkopal Čeněk
Jednatel: Novotný Josef
Pokladník: Hruban František
Vzdělavatel: Peška Jan
Náčelník: Kopka Jan
Náčelnice: Štefková Marie
Hospodář: Odrážka Antonín
Kronikář: Matyáš Metoděj
Archivář: Lošťák Jan
Vedoucí dorostu: Ščuka Jan

V roce 1911 výbor doplněn o J. V. Choráze, který měl na starosti kulturu.